#32 I´m lover books

Miluji knihy. Při jakékoliv příležitosti si nepřeji nic jiného, než knížky. Nedávno (před měsícem) jsem měla svátek. Dostala jsem nějaké ty money a hádejte, co jsem si koupila, KNIHY.

Všichni mí příbuzní jsou velcí čtenáři. Tedy kromě mé mladší sestry. Za tu dobu, co jsem si našla lásku ke čtení jsem knihy objednávala už z hoooooodně eshopů. Nejvíce se mi ale osvědčil Martinus.
Mají přijatelné ceny a email, co jsem od nich dostala? Takhle vtipný a kouzelný email jsem opravdu nikdy nedostala. A právě odtud má své dárečky.

První knihu Vám ani představovat nemusím. Všichni ji znáte. A už se (samozřejmě 😄) také objevila na mém Instagramu. Anoooo, jedná se o 14,000 Things To Be Happy About. Já jsem člověk, který se rád smějě, VŽDY se snažím být pozitivní. A to byste měli být také!!! Taaakže je tahle kniha pro mě jako stvořená. Je sice v angličtině, ale myslím si, že ji přelouská i neangličtinář. A pro je teda lepší si číst v angličtině. Jinak naprosto miluji "Night at the museum" (čti "Noc v muzeu"). Je  to milioooonkrát lepší, než v češtině. V češtině tak dobře nevyzní jejich vtipy. Rozhodně doporučuji si tuto knihu koupit. Přijde mi jako dobrá četba na letní dny. A zasmějete se u ní.

Druhá kniha má trošičku neobvyklý název. Kečupová mračna. Už z názvu jde poznat, že tahle kniha asi nebude normální. A taky že nebyla. Kdo by přeci před spaním namísto oveček počítal diktátory, jako například Hitler, Stalin, Saddam Hussein. Naposledy jsem knihu s obrázky četla....to ani nevím. A zde najdete jak vtipné obrázky, tak i nesmyslné. malůvky. U téhle knížky nechci prozrazovat děj, ani nic víc. Prostě Vám jenom řeknu, KUPTE SI JI. Mě se strašně líbila a byla jsem s ní opravdu spokojená. A také jsem se docela nasmála.

A aby dnešní post nebyl jenom o knihách (které tak moc lidí nemá rádo, chjooo), s něčím se Vám svěřím. Na Snapu, si pořád stěžuji (zato se omlouvám), že prostě blbě spím. Poslední 2 týdny chodím spát okolo 1 hodiny ráno. a to vůbec takhle nebývalo. Pořád se budím a i když spím poměrně dlouho, jsem celý den úplně vyšťavená. Nevíte někdo, čím to může být? Kávu piji jenom ráno, a i tak se ji snažím omezit. Budu ráda za Vaše tipy a konečně se někdy pořádně vyspím.

Přeji Vám krásný zbytek dne, užívejte si prázdnin dokud to jde. Budu se těšit u dalšího postu. Bye bye sweethearts ❤️❤️❤️

#31 Holiday at the dam

Minulou Sobotu jsem přijela z dovolené a já Vám píši článek až teď? Styď se Pavlo. Nějak jsem prostě zapomněla, že bych měla napsat nějaký post ze dvou týdnů. Ale namísto toho jsem psala jiné články. No nevadí. Fotek je opravdu hodně a povídání zase málo. Klasika.

Na začátek bych mohla prozradit, kam jsem jela. Do poslední chvíle jsem neměla ani tucha, kam tenhle rok pojedeme. Asi patnáct let v kuse jezdíme s přáteli, a tak mi má nejmilejší teta prozradila, kam máme namířeno. Dva dny před odjezdem. Tak super no. Jestli Vám něco říká Sečská přehrada, tak právě tam jsme byli.

Ihned po příjezdu jsme se šli všichni projít, no, na konci se to nevyvedlo. Ztratili jsme totiž asi půlku. Takže já, mamča, teta a její syn jsme se rozhodli, že to vezmeme na vlastní pěst a půjdeme sami prozkoumávat džungli v Seči. 

Ale obyčejně je taaaaaakhle maličké.

Jak už jsem psala výše, byli jsme na přehradě. A že to byla přehrada. Nádhera. Co více říct. Sami to stejně uvidíte na fotkách. Nevím jak, ale díky mě jsme nějakým způsobem našli chatu. (takže můj orientační smysl nebude tak špatný, jak mi všichni říkají) Ale ještě před tím mi volala sestra, že jsou s Ondrem (kamarád, mé nejmilovanější tety druhý syn) na chatě a vlezli do ní oknem a nemůžou najít taťku se strejdem. Ha, tak tohle je super začátek. Všichni jsme se ale po hodině shledali a mohli jít vybalovat.

Tohle mi strašně připomíná Irsko. Tak alespoň to "české Irsko".

Baloooon

Vodní snowboardista 

Plachetnička

Na mém Instagramu a Snapchatu (pajulle92) jste poznali, že jsem byla na jedné akci. VysočinaFest. Bylo to. Wauuuuuu. Největší radost jsem měla z Ondřeje Ládka (Xindl X), který byl asi nejlepší. A poté jako klasiky Kabát, No Name, MIG 27 atd. Děkuji moc Ondřejovi, že jsem si s ním mohla udělat fotku a že mi dal podpis. Celý VysočinaFest byl úžasný a já se těším na další rok.

Také jsme navštívili Osadu a Sečský zámek. O tom ale už článek byl. 

Že by typická fota na pláži?

Když píši tenhle článek, sedím u posedu, na zemi svetr, v ruce pero a bloček a vedle sebe největšího parťáka. Je tu krásně a opravdu úžasně se přemýšlí. Normálně bych seděla doma a snažila se něco vydolovat z hlavy na tento článek. K tomu, abych se prošla mě nakopla nejúžasnější Dominička která je mou největší inspirací v blogování. Takže ti moc děkuji ❤️

Dnes mě čeká oslava mé nejmilejší. Pokusím se jí přemluvit na focení (a i kdyby nesouhlasila, stejně ji vyfotím, ha)

Gaston mě pobízí, abych  šla, no jo. ale já mám tak ukrutnou křeč v noze, že se nemůžu ani pohnout. Tři minuty sedím bez hnutí a přežívám bolest. Odvážím se vstát, automaticky si dám sluchátka do uších a pustím si nejmilejší Bastille a jejich Good Grief.

Já doufám, že se Vám dnešní post líbil a my už pelášíme domů. Bye bye sweethearts ❤️❤️❤️

#30 NANA CREAM

Jídloooooo. Konečně se na mém blogu objevilo jídlo. A bude o něm celý článek. Ještě k tomu je sladké, výborné, zdravé, můžete si ho udělat doma  a zaplatíte jenom pár šlupek. Hah, ty šlupky se mi povedli (joke 😄).

Ano, mluvím o NANA CREAM. Jestli je zde někdo, kdo neví, o co go, tak je to zmrzlina pouze, a pouze jenom z mražených banánů.

Co budete potřebovat: banány, mixér a mrazák. Nic víc, nic míň.

Já jsem jednu várku dělala ze čtyř banánů a mixovala jsem je pomocí ručního mixéru. Malá vsuvka. Banány jsem asi mixovala až moc dlouho, a tak mixér začal smrdět a začalo se z něho kouřit.Tak jsem ho raději ihned vypnula a šla od něho dál.

Opravdu Vám doporučuji si tuto fajnovou zmrzku udělat. Je prostě výbornáááá. Budu se na Vás těšit u dalšího postu. Bye bye sweethearts ❤️❤️❤️



#29 Time for trip

Obora a zámek Žleby. Toť dnešní téma vymyšleno. Podle názvu a předchozích třech slov jste museli vyvodit, že jsem navštívila tato místa, konkrétně včera. (Menší vsuvka. Dnes je Pátek, a když jsme jeli navštívit jeleny, bylo Úterý. Celé 2 dny jsem měla problém s internetem a s dalšími věcmi, a tak to musím postnout až dnes. Tak se prostě tvařme, že je dnes ještě Středa.) Řeknu Vám, už NIKDY nepojedu na kole. V nehorázném dešti, 17 km, a s neskutečně bolavou zadnicí se můžu rozloučit. Ale abych si nestěžovala na můj zadek, pojďme se raději přesunout na dvě hlavní téma.

Obora bílých jelenů- O tohle místo jsem nejvíc žádala. No prostě, kdo by nechtěl vidět bíle jeleny, že ano? Čekalo mě ale velké zklamání. Pod pojmem obora se mi vybaví neskutečně velké stádo zvířat. Hah, laní tam bylo asi 5, a jelen jenom jeden. A ještě ke všemu byli líní (stejně jako já) a leželi opravdu daleko. I tak jsou ale krásní. Myslela jsem si, že tam budou jenom bílí paroháči, cestou jsem ale potkala divoká prasata, kachny, muflony a jednoho sice agresivního, ale krásného srnečka. Jo a pak ještě holuby. Všichni jsme si šli po ukázce zvířat sednout a dát si kafčo. Najednou na mě skočil kamarád a začal ječet, ať jdu rychle na ty jeleny, že konečně uráčili zvednout svůj zadek a popošli kousek blíž. Já jsem neváhala, chňapla foťák a běžela jsem ke zmíněné ohradě. A opravdu. Paroháči byli blíž, jenomže namísto, aby mi pózovali na fotce, tak žrali. To bych ale nemohla mít svého úžasného kamaráda vedle sebe, který se opravdu vyzná v jelenech. Začal na ně hulákat jejich mluvou a oni opravdu zvedli hlavu. Sice jsem z něho nemohla, ale díky němu Vám můžu ukázat tuhle krásu. (ještě jednou ti děkuji Ondro)

Zámek Žleby- Po přehlídce zvířat jsme šli na již zmíněný zámek. Nechci Vám nic prozrazovat, abych nic nevyspoilovala. Ale řeknu, že byl opravdu nádherný. Já osobně miluji všechny zámky, hrady, ba i zříceniny. A samozřejmě na stěnách nemohli chybět jeleni. Rozhodně tam zavítejte, stojí za to nahlédnout do historie těchto starých hradeb.

Doufám, že se Vám fotografie i článek líbil a že si pořádně užíváte prázdniny. Budu se na Vás těšit u dalšího článku. Bye bye sweethearts ❤️❤️❤️