SEARCH

pondělí 24. října 2016

#48 One year

Ráno je jako každé jiné. Zvonící budík mě vyruší  z bezesné noci a s velkou neochotou vstanu z vyhřáté postele. Tma je jako v pytli, jakoby byla ještě noc. Vždyť si nevidím na špičku nosu. Není se ani čemu divit, když vstávám takto brzy. Jako každý den si jdu udělat kávu, je to má rutina, bez které by můj den nebyl můj den. Nakrájím si jablko, protože mě po ránu nejvíce nakopne kombinace kávy a ovoce. Vše odnesu do  mého "království" a zpět ulehám, výjimka je to, že si pustím další díl seriálu. Najednou mi přijde upozornění, podívám se na datum a nic mi to neříká. Dopomůžu si tím, že otevřu kalendář a v něm je fialovým štítkem zaznamenáno "One year with blog TRY!!". Já se podivím, to už je vážně rok? Celý jeden rok, ve kterém nepravidelně píši poznatky z mého života, radosti i strasti, do něčeho, co je jenom moje a sdílím je s ostatními? To je pravda pravdoucí.

Opravdu. Jeden rok? Věříte tomu? Já tedy ne. A i @pajulle92 má výročí. Je to rok, co vzniklá má internetová osoba. Pajulle je vlastně jako má kamarádka. Sdílím s ní všechny mé nápady, fotím přes 2 hodiny s touto osobou a když mě někdo zastaví, a řekne, že mám krásné fotografie, neřekne to mě, řekne to pajulle92. A jsem ráda, že jsem ji vytvořila. Bez ní by nebylo tohle všechno. Nepsala bych tento článek, neměla bych ani vymyšlené plány na prázdniny, protože ve volném čase jenom fotím. A neskutečně mě to baví. Baví mě tohle všechno. Dělám to s láskou.

Ani nevíte, jak to pro mě znamená. Tolik, co se za jeden jediný rok stalo. Nepíši pravidelně, tedy spíše vůbec. Ale i tak si mé bláboly někdo čte. Nechápu Vás. Jak to může někdo číst? Kdyby mi někdo před rokem touto dobou řekl, že bude mít tento blog přes 10K shlédnutí, 40 pravidelných čtenářů, přes 30 cizinců, kteří sem zabloudili a mnoho dalšího, vysmála bych se mu do obličeje. Opravdu! A poslala bych ho k psychiatrovi. To jsem ale nevěděla (a nevěřila), že se to stane skutečností.

Tolik hodin, které jsem strávila u psaní, upravování fotek, vymýšlení, by bylo nespočet. A lituji těchto "promarněných" hodin? Ani náhodou! Kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám. Blog je kus mě. Do tohohle jsem vložila srdce, játra, žaludek...neee. Ano, takovéhle nápady mě napadají velice často. Vložila jsem sem srdce, kus mě, blog je mé místečko, ve kterém se může projevit má pravá osobnost. Lidé na ulici mě vidí jako holku, která chodí jenom v černé, na vzhledu jí nezáleží, většinou má culík a sluchátka v uších. Ve třídě mě vidí jako většinou usměvavou holku, někdy drzou, ale i přesto má respekt. Vidí mě jako člověka, který rád píše, anebo mě takto prezentuje naše češtinářka. Holka, která ráda čte, ale nemá na to čas. A velice jí to mrzí.

Kamarádi vidí milou, usměvavou, (vtipnou?) a opravdu hodně ukecanou holku. A když říkám hodně ukecanou, tak HODNĚ ukecanou. Holka, která ráda všem pomůže, snaží se kamarádit se všemi, i když to někdy prostě nejde. A jak se vidím já? Vidím holku, která není sama se sebou spokojená. To má ale asi každá dívka. Holka, která se snaží dělat to, co miluje. Zatím jí to vychází. A co miluje? Miluje fotit, psát, číst, zpívat, ráda chodí se svým parťákem na dlouhé procházky. Miluje hudbu, čistotu v podobě bílé barvy, i když chodí v černé. Miluje pořádek, s tím souvisí i to, že má celý pokoj v barvě bílé. Miluje sport, i když je úplný nemehlo. Jo, a miluje jidloooo. Miluje toho opravdu moc.

A miluje tohle všechno. Říkám si, co bych dělala, kdybych neměla blog a Instagram. Přemýšlela bych vůbec někdy nad tím, že se stanu fotografkou? Psala bych si mé úryvky ze života někam na papír? Potkávala bych některé z Vás na ulici, kteří mě sledujete? Ne. Tohle by se nestalo. A vlastně za všechno můžete Vy. Ne já. Bez Vás by IG nikdy neměl přes 8K follow, nevznikl by ani tento blog. Mé největší děkuji patří jen a jen Vám. D Ě K U J I 

Doufám, že Vás budu ještě nějakou tu dobu bavit. Mrzí mě, že teď nepíši. O prázdninách se to ale pokusím napravit. Hold začal školní rok a s ním i tuna povinností.

Rok. Rok s Vámi. S těmi nejúžasnějšími lidmi na světě. Mám Vás neskutečně moc ráda. Strašně si Vás vážím. Vážím si všeho, co pro mě děláte. A i když se mi někdy nechce jít fotit, upravit fotku, anebo napsat článek, vždy si vzpomenu na Vaše nádherné zprávy, neuvěřitelné kresby a srdcezahřívající komentáře, které jsem po celou tu dobu mého působení na internetu dostala. A všechny mi vehnaly slzy do očí. Mám ty nejúžasnější followeri na světě. LOVE YOU 

Vaše pajulle92 ❤❤❤ 


sobota 8. října 2016

#47 My Birthday party


Jo, já vím. Článek přidávám asi sto letech. Za to se Vám omlouvám, ale všichni známe nedostatek času (anebo opravdu velký dostatek lenosti). Jak jsem psala, budu se snažit přidávat alespoň jeden článek týdně. Snad se mi to podaří. Doufejme.

Sice o týden později, ale přeci někdy Vám píši článek o narozeninách. Tedy o oslavě s mými kamarádkami. Budou zde hlavně fotky, myslím si, že komentáře nebudou potřeba.

Bylo nás sedm. Sice název knihy je "Bylo nás pět", ale nás bylo prostě sedm. A já byla skoro nejstarší. A nejmenší. Jo, takovýhle problémy mám všude. Na fotkách napočítáte jenom 6 holek, protože jedna musela odjet dříve, a já nestihla se sní vyfotit.

A proč se s Vámi chci podělit o tento článek? Kvůli fotkám. Myslím si, že Vám některé opravdu zvednou náladu a hlavně se u nich zasmějete. Vím, mám úžasné kamarádky.






A můj ksicht znáte. Ano, schválně jsem vybrala ty "nejhezčí". Vždyť jsem říkala, že mám krásné kamarádky. (což je náhodou pravda)




O zábavu jsme měli postaráno. Ještě bylo celkem teplo, a tak jsme se koupali v bazéně, hráli balonkovou bitvu, kterou NIKOMU NEDOPORUČUJU!!! Já jsem pak musela druhý den sbírat balonky po celé zahradě, a řeknu Vám, moc velká zábava to nebyla.





¨


Snažili jsme se i o hru "Zvířata", postupně ale musely všechny odjíždět, tak to pak nebyla moc velká zábava. Nejlepší "zvíře" měla Verča, která byla Voldemort. Hádejte, jak ho udělala?




Pekla jsem. A málem jsem všechno spálila. Ale asi se to dalo jíst. U toho jsme vedli tolik rozhovorů, že už ani nevím, o čem jsme si povídali. Ale bylo to super!!





Chtěla bych Vám holčiny poděkovat. Za všechno!! Za zábavu, za dárečky a hlavně za to, že jsem Vás mohla potkat. Mám Vás ráda!! ❤❤❤❤❤

Už bych to mohla ukončit, co myslíte? Užijte si víkend!! Bye bye sweethearts ❤❤❤